Můj mindset. Už 3 měsíce Hladovej!

Před tydnem mi bylo řečeno, 3 až 4 týdny bez sportu, u double fullu jsem si utrhl vaz v kotniku, první má myšlenka byla, to nedám. Druhá myšlenka byla že tenhle měsíc mě čekají velké akce na kterých musím předvést to nejlepší ze sebe, ne abych se ukázal, ale protože to jinak neumím. Začal jsem z toho bejt takovej na nic, že nesplním očekávání, ne diváků, ale svoje, protože já se budu cítit jako že jsem nepředvedl to nejlepší ze sebe! A nakonec, i s urvanym kotnikem předvedu to nejlepší, protože kdyby ne, budu se cítit jakoby ve mě něco umřelo. Vím že si stoupnu na pódium, dostanu pocit že to nedám a skočím. Vím že budu trpět, ale taky vím že jsem pro ty lidi vzor, symbol a vím že to musím zvládnout! Všechno je o nastavení vaší mysli, pokud něco chcete, opravdu hodně a tak že vás to nenechá spát, nic na světě vám nedovolí se vzdát. Musíte to živit v sobě, každý neúspěch musí být jako benzín který se do vás po dávkách nalejva a víc a víc zapaluje tu touhu dosáhnout vysněného cíle! Musíte chtít víc vás sen než spát! Chtít víc ten sen víc než cokoli jiného, pracovat na tom, vstávat ve 4 ráno pokud bude potřeba, ale nikdy nebrat na otáčkách! Nakonec se pro vás tohle tempo stane životním stylem a pokaždé když budete něco chtít, půjdete si za tím takhle hladově, nikdo nevíme kolik máme času, proto ten čas využijte pro vás, vaše blízké a splnění vašich snů, milujte jako by to bylo naposledy, važte si lidi co při vás stojí jakoby jste je už neměli vidět, a buďte hladový po výsledcích a cestě za vaším snem! Protože nakonec, si všichni uvědomíme, že to ta cesta za cílem nás dělala šťastným, ikdyž jsme na ni trpěli, dosáhli jsme toho co jiný vzdali. Peníze si do hrobu nevezmete, ale ať je na te smrtelné posteli na co vzpomínat, a ať je to celovečerák který vám dokáže. Že jste žili naplno! Jsou to teď 3 měsíce a už konečně začínám trénovat naplno, takže ikdyž mě to zpomalilo, rozhodně me to nezastavilo!